Jdi na obsah Jdi na menu
 


Příběhy 2

další příběhy, které jsou úplně o ničem... :D

Svátek o rodičáku

 

Žil jednou jeden divnej kluk, který se jmenuje Martin. Martin už chodil na střední školu a tak to už byl velkej kluk. Martin měl 11.listopadu svátek a jednoho dne se dozvěděl, že zrovna toho dne bude rodičák. Byl strašně nešťastný, protože měl špatný známky a za špatné známky ho doma mlátějí.

     Bylo 5.listopadu - sobota a Martin šel se svýmy kamarády na diskotéku. Zaplatil padesát korun a vstoupil dovnitř. Martin se musel vrátit přesně o půlnoci domů a tak tam hodně dlouho nepobyl. Bylo okolo dvacáté druhé hodiny a Martin pomaloučku, ale jistě usínal. Stál na balkóně a koukal se na lidi jak tančí a najednou tam uviděl svého docela dobrého kamaráda Honzu Ryznera. Šel za ním a když ho Honza uviděl, tak se spolu dali do řeči. Po chvilce bylo Honzovi špatně a vyblil se tam na podlahu. Vyhazovači ho vykopli a uklizečky měli hodně práce, protože Honza poblil skoro celý parket. I Martin měl na svém tričku zvratky. Když šel domů, tak se ho rodiče ptali co má s tím tričkem a Martin jim na to odpověděl, že to je kousek pizzy. Jeho maminka to tričko šla hodit do pračky a šli spát. Ráno v devět hodin Martina vzbudil jeho small brother Ládin. Protože chtěl na záchod a on se sám na záchod bojí a tak šel Martin s ním. Musel se na něj dívat a když se ho Ládin na něco zeptal a když se otočil na Martina, tak zapomněl že čůrá a pochcal Martinovi kalhoty. Martin se rozbrečel a utíkal za maminkou, aby to vyprala. Celý den byl pak na Ládina naštvanej.

     6.listopad – neděle. Nic podstatného se v neděli nestalo, i když byla neděle, což je od slova nedělat, tak Martin musel pomáhat tatínkovi vozit odpad do lesa na kolečku. I když se to nesmí, tak Martin to tam musel vozit. Les byl asi jeden a půl kilometru vzdálený od domu, kde bydlel Martin a tak to měl docela daleko. Jel asi patnáctkrát a dokončil to v devět hodin večer. Nestačil se naučit do školy a tak musel všechno dohánět ve škole.

     7.listopad – pondělí. Ve škole Martin dostal trojku a dvě čtyřky. Doma ho zmlátili a Martin se hájil, že na to neměl čas, že vozil bordel do lesa, ale tatínek mu odpověděl, že kdyby se cestou do lesa a nazpátek domů neflákal, tak by to měl rychleji a mohl se učit. Měl domácí vězení a nesměl se koukat na televizi. Šel poprvé ve svém životě brzo spát.

     8.listopad – úterý. V úterý měli lehké předměty a tak dostal Martin jedničku z ekonomiky. Doma ho za to velice chválili. Večer měl jeho brácha zažívací potíže a tak to tam smrdělo od jeho prdů. Martin tam nemohl dýchat a tak otevřel okno. Za chvíli mu tam vběhla veverka a sežrala mu večeři, kterou měl připravenou na nočním stolku. Martin si myslel, že mu to sežral jeho brácha a tak mu za to pochcal deku. Ládin si toho nevšiml když šel spát a spokojeně spal.

     9.listopad – středa. Blížil se osudný den a tak se Martin nechal vyzkoušet z několika předmětů, aby si to alespoň trochu vylepšil. Dostal jednu jedničku ze zeměpisu a dvě dvojky z chemie a z hospodářských výpočtů. Opět ho doma chválili, ale stále měl některé známky, které směřovaly ke pětce. Večer se nic významného nestalo, jen že Ládin vypíchl jedné kočce oko.

     10. listopad – čtvrtek. Rodičák se blížil a Martin měl opravdu veliký strach. Tento den nic ve škole nedostal, ale doma dostal úkol. Musel do večera sesbírat všechna jablka v sadě, která tam měli. Sad byl veliký něco málo přes šestnáct hektarů a tak si Martin pospíšil, aby to všechno stihnul. Dorazil do čtvrtky a už byla půlnoc. Jeho tatínek za ním přijel traktorem a odvezl ho domů a řekl mu, jestli bude mít na rodičáku horší známku jak trojku, tak bude muset v celým sadě otrhat jablka dokud je neotrhá, jinak nepůjde spát a že na to jeho táta dohlídne. Takže to trhání jablek bylo jisté.

    

 

 

11.listopad – pátek – osudný den (Martinův svátek a rodičák) Maminka mu ráno slíbila, že když tam bude mít dvě čtyřky tak to nevadí, ale jestli tam bude mít tři čtyřky a více nebo snad pětku, tak mu maminka nedá dárek, který mu koupila ke svátku a že mu ho dá až pod stromeček o vánocích. Martin ani pořádně nevěděl co má a tak se měl na co těšit. Ráno šel tedy do školy a vše bylo zatím v pořádku. Odpoledne ve tři hodiny začal rodičák. Martin už byl hodinu doma a tak rychle si zahrál na počítači nějaké a hrál tak dlouho dokud nepřijeli jeho rodiče. Ve čtyři hodiny se vrátili a jejich obličej vypadal nasraně. Martin měl pět čtyřek a naštěstí neměl žádnou pětku. Takže žádnej dárek nedostal a jeho tatínek ho honil žhavým železem po pokoji. Když ho táta tím železem trefil, tak se Martin svalil na zem a byl v bezvědomí do dalšího dne. „Tak to dopadá, když se neučíte“

     12.listopad – sobota. Když se Martin probral, tak šel ihned na jablka. Byl tam čtyři dny a byl rád, že nedostal pětku, protože by to bylo o hodně horší. 

 

 

   Konec  

 

Ponaučení : Učte se, jinak po rodičáku budete mít tak zmalovaný ksicht, že vás další den vaši spolužáci nepoznají !

 

 

Napsáno dne : 3.11.2005

 

Tesloarmagedon (Trilogie)

Žil jednou jeden veselý klouček, který se jmenoval Vašek Teslík. Žil v poklidné vesničce dokud Vašek nezačal mluvit a přemejšlet. Když šel poprvé do školky, tak ho každej mlátil, pomlouval, nadával…, až se z toho Vašek pomátl a začal spolupracovat s bohem. Každý večer se modlil, přečetl si celou bibli a začal kázat jako Ježíš Kristus. Na základní škole se mu nechtělo moc učit a tak každý druhý den jezdil za babičkou. Ve škole říkal, že má cukrovku a že stále jezdí na kontroly do Hradce Králové, ale lhal a proto z něj bůh stvořil ďábla. Dal mu sílu zabíjet, způsobovat dopravní nehody, vypínat elektriku a dokonce i rozšiřovat pornografii. Každý kdo se mu postavil do cesty byl zachvíli mrtvý nebo se mu něco vážného stalo. V deváté třídě propadl. Každý se mu tam vysmíval. V té třídě přežila pouze polovina žáků a některým chyběli ruce, nohy nebo něco jiného, ale byli tací, kteří se mu postavili do cesty. Byla sekta, která se jmenovala ANTITESLÍK. Patřilo tam pět lidí : Petr (Juta), Martin (Pleš), Honza (Jenda), Lukáš (Šukáš) a Pavel (Kavan).

      Vašek si jednoho dne o prázdninách udělal dům ze dřeva, kde prováděl svoje rituály. Chodil tam každý den a býval tam i deset hodin. Jenda a Šukáš tam chodili každý den a koukali se, co dělá ( samozřejmě byli schovaní). Ale jednoho dne to Vašek zjistil a začínal se svým jedním rituálem. Když jeli jednou kluci (Šukáš a Jenda) do hospody, tak je srazil kamión, byla to Vaškova práce, ale naštěstí to oba přežili, ale byli tři měsíce v nemocnici. Vašek zabíjel dál. Až nakonec zbyla jen sekta Antiteslík z celé třídy. Vašek měl teďka namířeno na Kavana. Ten bydlel ve Skochovicích a zrovna když za ním přišel Vašek, tak si stavěl svojí novou motorku zvanou Jawašmejd. Vašek využil svých schopností. Ta motorka najednou vzlítla několik metrů nad barák ( ovládal jí Vašek) a najednou padala ohromnou rychlostí na Kavana. Bohužel ten náraz nepřežil. Když to druhý den zjistili kluci, tak se shodli na tom, že to byl určitě Vašek. Ihned vyrazili do své garáže, kde měli připravené různé pomůcky na zabití Vaška. Byl tam například : Samopal, kulomet, dvouhlavňová brokovnice se zaměřovačem, motorová pila, jed na krysy a speciální kyselina, kterou vyrobili kluci. Jmenovala se TESLIKOVRAH. Vašek něco vytušil, že se na něj chystají a tak si také něco přichystal.

     Bylo za deset půl osmý (7:20) a kluci byli seřazený před domem Vaška. Čekali až vyleze a najednou se Vašek před nimi zjevil a začala bitka. Juta měl ten speciální jed, ale nedařilo se mu zasáhnout Vaška. Jenda měl samopal a rychle to do něj bandžil. Vaškovi nic nebylo a odhodil Jendu přes silnici, kde byli seřazené popelnice a Jenda do jedné vletěl, Vašek se mu smál tím svým trapným hlasem. Pleš měl motorovku a sekl Vaška do nohy. Vašek se tak naštval, že ho odhodil až na druhej konec vesnice. Naštěstí dopadl do rybníka, kdyby to bylo o dva metry vedle, tak by už nebyl mezi živými. Všiml si ho nějaký chlap a rychle ho šel vytáhnout. Mezitím Šukáš se svou brokovnicí udělal do Vaška díru, která se mu hned zahojila. Kluci nevěděli jak dál. Jenda se vzchopil a šel opět do boje. Nyní se Vašek zaměřil na Šukáše. Když se Jenda snažil zasáhnout Vaška, tak ty střely obrátil Vašek na Šukáše. Šukáš hned na místě zemřel. Jenda se bál, že by se to mohlo obrátit i na Jutu a tak ze strachu tam jen tak stál a koukal se na souboj Juty s Vaškem. Pleš se pomaloučku vracel promočenej za nima, aby ho Vašek neviděl. Když byl skoro u nich schovaný za stromem. Tak nastartoval motorovku a běžel na Vaška. Vašek ho slyšel a tak se na něj obrátil a použil svůj vzdušný úder. Pleše to odhodilo pár metrů a vypadla mu z ruky motorovka.  Vašek si jí přitahoval a vůbec nedával pozor na Jutu, který měl tu slavnou kyselinu a hned toho využil…

 

Pokračování v druhé části

Napsáno : 6.10.2005

 

Tesloarmagedon 2 (Trilogie) Pomsta

…Vylil jí na Vaška a to na něj zabíralo. Řval jako kdyby se na něj vylila kyselina. Rozežíralo mu to všechny části těla. Juta na něj vylil celou nádobu a zanedlouho bylo po Vaškovi. Kluci se radovali, ale najednou se zatáhla obloha. Z mraků se vytvořila hlava Vaška a hned na kluci zaútočil.

    Vašek se začal velmi hlasitě smát, až Jendovi praskly bubínky a nic neslyšel. Plešovi a Jutovi bubínky vydrželi. Zanedlouho začali padat hromy a blesky. Kluci se rychle běželi schovat do nějaké zchátralé budovy a tam přemýšleli co dál. Pleše napadlo, že by si měli přečíst bibli, protože by tam mohlo být napsáno něco o zabití ďábla. Pleš běžel k Teslíkům, kde si vypůjčil bibli a rychle běžel nazpátek za klukama. Naštěstí ho Vašek nezabil. Četli to asi dva dny a už byli v jedné desetině bible. Bylo už pozdě večer. Vašek čekal až kluci vylezou, ale kluci stále četli bibli. Najednou Pleš vykřikl : „ je to tady! “ a hned začal povídat. Když prý seženou nějakou vzácnou věc, která patřila Vaškovi, tak by ho mohli porazit, a tak rychle vyběhli z úkrytu a běželi do domu, kde bydlel Vašek, ale Vašek je uviděl a hned je chtěl zabít. Strefil Jendu lopatou do zad a ten se ihned svalil na zem. Kluci ho chtěli zvednout, ale Jenda jim řekl, aby běželi dál a tak ho kluci poslechli. Vběhli do domu a hledali něco co patřilo Vaškovi. Byli tam Vaškovi rodiče a tak je museli kluci něčím omráčit. Vzali si jed na krysy. Za chvíli byli omámení a kluci mohli pokračovat dál v misi.

    Mezitím Vašek házel stále na Jendu různé předměty a vzal i krávu, která se Jendovi stala osudným. Zavalila ho a rozdrtila mu kosti. Jenda, který patřil do sekty antiteslík, byl zabit. Vašek se radoval a těšil se na poslední dva, kteří zbývali.

    Pleš našel fotku Vaškovy mámy a Juta našel jeho koberec, na kterým se Vašek modlil. Kluci rozhodli, že určitě je pro Vaška nejcennější koberec a tak si ho vzali a četli dál bibli. Pleš tam vyčetl, že tu věc musí polít benzínem a zapálit jí, ale kluci nevěděli kde jí hledat a už byli moc unavení a tak šli spát.

    Vašek se rozhodl, že se převtělí do jeho táty, ale jen napůl. Jeho jedna půlka duše by zůstala na nebi v ďáblovi a druhá půlka duše by se převtělila do jeho otce a to také udělal, ale nevěděl, že je jeho táta omámený a tak když se převtělil, tak nemohl nic s tátovým tělem udělat.

     Když se kluci ráno vzbudili, tak se rozhodli, že musejí jet do Plešova rodného bydliště. Vzali si jako rukojmí Vaškovu mámu, nasedli do auta(Pleš už uměl trochu jezdit s autem) a jeli, ale zapomněli si v Kozojedech koberec. Když tam dorazili, tak šel hned Pleš pro benzín a Juta hledal koberec. Pleš ho naštěstí našel, ale nemohli najít koberec. Za chvíli si Pleš vzpomněl, že ho nechal v modlitební místnosti v Kozojedech. Celou cestu do si to vyčítal. Když dorazili, tak se zjevila hlava Vaška a začala něco kecat.  

    Najednou se před klukama zjevilo hejno zombíků, kteří měli vidle a lopaty a běželi na kluky. Rychle běželi k Vaškovi domů a zapomněli v autě Vaškovu mámu a Vašek jí osvobodil. Mezitím kluci našli koberec a začali ho polívat benzínem a zombíci se pomaloučku začali dostávat do baráku a tak si museli pospíšit. Martin nemohl zapálit zapalovač a zombíci se dostávali čím dál tím víc k nim a tak Petr je začal mlátit koštětem, které tam bylo opřené o stěnu. Plešovi se to konečně povedlo zapálit a najednou uslyšeli a uviděli, jak se Vaškova hlava ďábla  rozpadá a také zombíci mizeli. Zmizel i koberec, který shořel. Kluci ale nevěděli, že Vašek se převtělil i do jeho táty a na něho to vůbec nepůsobilo, jen to působilo na hlavu Vaška, protože zapálení nejcennější věci působí jen na ďábla a né na lidi, kteří jsou na zemi, takže Vašek stále žil…

 

Pokračování v příští části

Napsáno dne 24.11.2005 

 

Tesloarmagedon 3 (trilogie) Vzkříšení

…Kluci byli velmi šťastní a jeli ve výborné náladě domů. Pár dnů si užívali a dokonce byla postavena socha na počest zachráncům.

    Klukům bylo také velmi smutno po Jendovi a Šukášovi, dva dny po zabití ďábelské hlavy Vaška se konal Jendův, Šukášův a Kavanův pohřeb. Samozřejmě že jim šli na pohřeb. Ještě ten den jim poslal nějaký bohatý podnikatel zájezd pro dvě osoby na jeden ostrov v Chorvatsku zdarma. Kluci jeli na dva týdny a mezitím se probral Vaškův táta, ve kterým byl převtělený Vašek a Vašek ho naprosto ovládnul. Hned ten den vyvraždil vedlejší vesnici a začal se chystat na město Nový Bydžov, ale ještě před ním vyvraždil všechny v Kopidlně. Opět byly články v novinách o z mrtvých vstání Václava.    

    Po dvouch dnech dovolené zavolal klukům na ostrov starosta města Nový Bydžov a vše jim řekl a kluci si hned sbalili věci a jeli zabít Vaška. Když dorazili, tak byl Vašek dvacet metrů od Nového Bydžova a chystal se povraždit všechny. Pleš a Juta mu šli naproti a setkali se na začátku Bydžova. Vašek měl s sebou motorovku a sekáček na maso. Pleš a Juta měli jed na krysy a Teslikovraha, což byla speciální kyselina na Vaška.

Vašek neváhal a hned vyběhl na kluky. Pleš měl připravený jed na krysy, který se chystal použít v případě, pokud se na Vaška vyleje kyselina a Vašek začne ječet a Pleš by mu ten jed nacpal do huby.  To se ale klukům nepovedlo, protože Vašek hodil po Jutovi nůž, takže musel Juta uskočit a tak vyrazil Vašek s motorovkou na Pleše. Pleš byl bezmocný. Vašek mu uřízl hlavu a pro jistotu mu usekal ruce a nohy. Když to viděl Juta, tak hned běžel na Vaška a snažil se na něj vylejt kyselinu, ale Vašek stále uskakoval a nakonec utekl. Juta ho nechal běžet, protože se chtěl rozloučit s Plešem. Když se s ním rozloučil, tak se vydal za Teslíkem.

     Mezitím, když se Juta loučil s Plešem, tak běžel ke své babičce a tam měl připravenou kuličkovku. Šel k oknu a čekal na Jutu. Ten za chvíli přiběhl a běžel za Vaškem do baráku. Vašek po něm střílel a trefil Jutu do nohy. Jutu to štíplo a běžel dál. Vašek se v tom pokoji zamknul a čekal na Jutu.

    Juta musel vyběhnout nahoru po schodech a tam ho uviděla Teslíkova babička. Juta jí shodil ze schodů a pokračoval dál. Babička si zlámala vaz a mohla si konečně užívat věčného klidu.

    Juta vyrazil dveře, kde byl schovaný Vašek a nikde tam Vaška neviděl, až najednou vyskočil Vašek ze skříně a vyběhl na Jutu, ten ale nezpanikařil a vylil na něj kyselinu. Vašek kvičel jak podsvinče na porážce a konečně zemřel.

    Juta šel pomaloučku domů a doma si lehl zkrvavený do postele a usnul. Ráno si myslela jeho mamka, že měl menstruaci, protože uviděla zkrvavenou postel.

    Když se vzbudil, tak jel do Nového Bydžova a uviděl Pleše, jak ho nakládají do pohřebáku. Ještě ho vysypaly, ale na podruhé se jim ho podařilo dát do auta. Za dva dny měl pohřeb a Juta tam nemohl chybět. Naposledy se s ním rozloučil.

   Do konce života vzpomínal na zážitky a byl zvolen prezidentem České Republiky.

 

   Když Vaška zpopelnili, tak ten prach dali do rakety, která vyletěla ze země a letěla ke slunci. Vašek měl zvláštní zpopelněný prach, protože ten prach měl rudou barvu.

Raketa vletěla do slunce a tam vybouchla a celé slunce se změnilo do rudé barvy.

KONEC

Napsáno dne 24.11.2005

 

Tma

 

Tma se leskne v srdci měsíce, jenž rozsvítil cestu poznání pro noční tuláky, kteří se plíží ke svým domovům,

 

mozek jejich se motá, po několika doušcích piva, které se míchá v jejich žaludku.

 

Někteří z nich se bojí tmy. Čím to je? Strach!!! … strach každého z nás obklopuje, jako touha po bohatství, nebo po zdraví a přátelství.

 

Tma, někomu život dává, někomu zas bere.

 

Tma se zhmotňuje v našich duších jako zlo, které jde rovnou z pekel a chce se dostat k nám na zem a ovládnout celý svět.

 

Někdo proti tmě bojuje světelnými paprsky, které vydává tlumená zář lampičky na nočním stolku.

 

Ale tma nejde porazit. Musíme se s ní naučit žít, jako se smutkem po ztrátě někoho bližního, který nás opustil a odešel na onen svět.

 

Tma je každého pán.                                                                                                           

napsáno dne 21.12.2007

 

 

Zabiják z vesnice

Vše začalo, když se Roman Pecka začal dívat na horory. Všude viděl spoustu krve a spoustu mrtvých(samozřejmě v televizi!) Bylo to asi ve třech letech co viděl první horor. Po dovršení 10 let se Roman díval na ty nejlepší a nejznámější horory. Patřila tam i Vancová zabijí. Každý den, když přišel domů ze školy sednul si na křeslo a začal čučet na bednu. Když mu bylo 14 let, tak z těch hororů byl tak zblblej, že se rozhodl, že bude zabíjet.

    Nejprve chtěl zabít svou sestru, ale ta byla zrovna se svou třídou na školním výletě, a tak se Roman rozhodl, že zabije jednu ošklivou, vychrtlou, hybridskou dívku. Ta se jmenovala Veronika Bydžovská. Roman jí SMSkou napsal, že jí hrozně miluje, a že by s ní rád chodil. Když si tu SMSku Veronika přečetla, tak se rychle rozběhla k domu, kde bydlí Roman. Veronika u něj zazvonila, Roman jí otevřel a Veronika mu řekla, že je její tajná láska. Roman se tomu smál. Smál se tak dlouho, až to vypadalo, jako by se smál lachtan, a když se tomu přestal smát, tak ze zadku vytách smradlavej sekáček na maso, který byl celý od hoven a tím Veroniku sekl do hlavy, hlava se jí rozpůlila na dva kusy a Roman zjistil, že Veronika neměla žádný mozek, ale to mu nevadilo. Veroniku zahrabal na zahrádce, kde měla paní Pecková nasázené saláty. Roman byl strašně moc rád, že už někoho zabil a chtěl si zahrát v nějakém dobrém akčním hororu, ale to nemohl a s tím se nemohl smířil, a proto zabijí doopravdy nevinné lidi.

    Roman se chystal na svou druhou oběť a to byla Aneta Kysilková. Přes silnici natáhl Roman provaz. Na jedné straně silnice přivázal provaz ke stromu a na druhé straně se schoval do keře a tam vyčkával až tam tudy pojede Aneta. Roman se za pár okamžiků dočkal. Aneta tam jela a těsně před Anetou natáhl provaz a Aneta udělala tři salta a spadla na zem. Aneta se zvedla, ale v tu chvíli po ní hodil Roman šutr větší než jeho ruka a trefil Anetu do palice. Aneta byla tuhá. Ještě než Roman zakopal Anetu na zahradu do salátu vedle Veroniky, tak jí stáhnul do keře a tam jí znásilnil. Roman byl po tom dni unavenej, že ještě týden nevylezl z postele. Za ten týden byl už zase v pohodě a chystal se zabíjet dál.

    Po dvouch vraždách se Roman chystal zabít Romana Mifka, protože má stejné jméno. Vzal si na něj nůž. V ten osudný den si jen tak povídali na hřišti v Lužci až začínala být tma. Oba Romanové se začali bát a tak se rozhodli, že půjdou domů. Po cestě se Roman Pecka zeptal Romana Mifka, jestli už má nějakou babu a Roman mu odpověděl, že ne. Roman Pecka nevěděl co má říct, až ho napadla tato věta „ hele viděl jsi tam toho netopýra, jak teď letěl nad námi?“ Roman se koukl nahoru a v tu chvíli ho Roman Pecka probodl nožem. Roman Mifek se pomalu svalil na zem, ale spadnul na Romana Pecku. Když oba spadli, měl Roman Pecka vyražený čtyři zuby. Za několik hodin ho dotáhl na zahradu a tam ho zakopal a šel domů. Doma se ho vyděšeně zeptala matka, proč mu chybí zuby? A Roman jí odpověděl, že se vyflákal na kole.

    Další den šla jeho matka s Romanem k zubaři a ten mu udělal protézu. Poté šel Roman s matkou domů. Rodiče Veroniky, Anety a Romana se začali obávat o své děti a tak zavolali policii a ti jim řekli, že byli asi všichni uneseni. Pět dnů Roman nevraždil, až ho napadl další plán.

    Jeho další oběť byl Pavel Schovánek. Ještě si myslel, že by mohl zabít Janu Krejčovou, ale řekl si, že by mu už nikdy nenalila pivo a proto jí nechal být. Roman se stavil pro Pavla a pak oba jeli k jednomu rybníčku za Skochovicema. Tam si sedli na břehu a Roman se optal Pavla, jestli viděl nějakej horor a Pavel mu odpověděl, že jich viděl hodně. Roman chvíli mlčel, až mu řekl: „chtěl bys být v nějakým hororu?“ Pavel mu řekl, že jo a Roman vytáhl nůž a píchnul ho do břicha. Pavel zakřičel jako holka a pomalinku umíral a když umřel, tak ho Roman hodil do rybníka a aby nevyplaval, tak na něj hodil třiceti kilový kus železa co se tam jen tak povaloval. Po této události se Roman spokojeně vracel do své rodné obce a v pohodě usnul.

    Ráno se probudil a šel se koukat na telku. Byla sobota a jeho matka si šla pro salát do oběda. Jeden si vytáhla a náhle uviděla prst. Strašně zařvala, až to bylo slyšet po celé vesnici. Roman se šel podívat z okna a viděl mámu, jak k ní šel jeho táta, který se na to podíval, vzal za prst a vytáhnul Anetový tělo. Roman věděl, že všechno prasklo a tak si sbalil nejnutnější věci a napsal dopis na rozloučenou, že to nechtěl udělat, ale že byl zblblý filmy. Ten dopis nechal v kuchyni na stole. Vzal si z garáže kolo a odjel a už se neukázal. K Peckovým přijela policie a začala pátrat po Romanovi. Možná by se to ani nedozvěděli, že ty vraždy spáchal Roman, kdyby nenapsal ten dopis, kde bylo ještě napsáno, že za Skochovicema hodil do rybníka Pavla. Policie nikdy Romana nenašla a všichni ho za ty vraždy nenáviděli.

   Tak končí příběh.

 

Napsáno: 30.10.2005

 

Zachraňte spisovatele

 

Žil jednou jeden kluk, který se jmenoval Petr(byl jsem to já a často jsem se vydával do terénu, abych o tom co se stane mohl napsat). Jednoho krásného dne jsem se vydal do krásného lesíka, abych zde něco krásného napsal o zvířatech nebo tak něco.

 Právě jdu do lesa. Je tu krásná udržovaná ulička, po které právě jdu. Teď jsem zaslech v dáli nějaký křik, a tak se tam běžím podívat. Zmizelo to… najednou to slyším zase. Snažím se to dohonit, ale je to rychlejší než já. Asi mě to slyší, běhá to okolo mne. Začínám se docela bát. Teď něco skáče v korunách stromů. Uviděl jsem chlupatou nohu. Právě to strašně zařvalo. Nevím co se děje. Schoval jsem se do křoví a čekám, co bude dál. Je to opravdu divné. Stále to běhá dokola okolo mne. Viděl jsem jeho obrovské oko za starým dubem. Má to tmavě hnědou barvu. Seocr rgebks cewck          Právě mě to vidělo a kouslo mě to do ruky. Utekl jsem mu, ale nevím, kdy na mě opět zaútočí. Áááááá právě na mě skočil a drápl mě po tváři. Zase někam zmizel. Je to divné, nevím co to je! Pokud se nevrátím živej, tak vzkažte mé rodině, že gukws isigutkbvb        sos           ouae  r jk   doostalo mě to. Asi umírám áááóó                   sdacrrer……………………  

Napsáno dne: 2.7.2005